I N F O R M A C E
pro osoby, které se hodlají obrátit na Ústavní soud České republiky
jak vyplývají ze zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon")
1. Podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona, je fyzická nebo právnická osoba oprávněna
podat ústavní stížnost, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem
nebo jiným zásahem veřejné moci
bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo nebo svoboda. Žádnými jinými právy se
Ústavní soud zabývat nemůže. (V této souvislosti je třeba mít na zřeteli, že Ústavní soud není
soudem nadřízeným obecným soudům, není soudem poslední instance a nepřezkoumává zákonnost či
správnost soudních rozsudků, ale jeho úkolem je ochraňovat ústavně zaručená základní práva a
svobody.)
2. Ústavní stížnost musí být, dle § 72 odst. 2 zákona, podána
ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který
zákon k ochraně práva poskytuje. Pokud takový prostředek zákon neposkytuje, běží tato lhůta ode
dne, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem stížnosti. Tato lhůta je propadná a nelze ji tedy
ani prodloužit ani prominout. Zjistí-li Ústavní soud nedodržení lhůty, stížnost bez jednání
odmítne.
3. Fyzické a právnické osoby
musí být, dle § 30 odst. 1 zákona,
zastoupeny advokátem nebo notářem (záleží na povaze věci). Toto povinné zastoupení platí od
samého počátku řízení, je tedy nezbytné, aby již stížnost byla podána kvalifikovaným právním
zástupcem. V plné moci musí být výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním
soudem. Ústavní soud právní zastoupení nezajišťuje. V případě problémů s jeho obstaráním je třeba
obrátit se na
Českou advokátní komoru, Národní tř. 16, Praha 1, popř.
Notářskou komoru České republiky, Ječná 11, Praha 2.
4. Účelem povinného zastoupení je, aby stížnost splňovala všechny náležitosti, které zákon
stanoví, tj., aby z podání bylo patrno, jaké věci se týká, co sleduje a čeho se navrhovatel domáhá,
jakož i označení důkazů tvrzení obsažených ve stížnosti (§ 34 odst. 1 zákona). Především pak musí
být z návrhu patrno, k porušení jakých ústavně zaručených práv a svobod v konkrétním případě podle
názoru stěžovatele, došlo.
5. Stížnost musí být dále předložena v takovém
počtu stejnopisů, aby jeden zůstal u soudu a aby každému účastníkovi nebo vedlejšímu
účastníkovi, kteří jsou ve stížnosti označeni, mohl být doručen jeden stejnopis (§ 34 odst. 1
zákona). Současně musí být
přiložena
kopie rozhodnutí o posledním prostředku, který byl k ochraně práva použit (např. kopie
rozsudku soudu poslední instance - § 72 odst. 4 zákona).
6. Není přípustný návrh, který se týká věci, o které Ústavní soud již nálezem rozhodl nebo
jestliže v téže věci již jedná (§ 35 zákona).
11. 5. 2003