Svědci v kuklách

Paradoxem celé věci je, že v zařízení Ministerstva spravedlnosti se nezjištěným způsobem objevilo nezjištěné nahrávací zařízení nezjištěného typu, nezjištěným způsobem zařízení ministerstva spravedlnosti opustilo, a „údajně“ pomocí nezjištěného kurýra dorazilo až k rukám Policie ČR, a to vše bez souhlasu či příkazu orgánů činných v trestním řízení.

 

Postup je skoro totožný, odsouzený veden svou „morální povinností“ sám osloví Policii ČR s tím, že má důkaz o tom, že ten či onen jsou pachatelé závažného trestného činu a „on to tak nemůže nechat.“

V případě MUDr. Bartáka odsouzený M. L. dosáhl po 24 letech ve výkonu trestu takového polepšení, že dokonce sám a za své finanční prostředky pořizuje relativně nákladné zařízení a odhaluje „trestnou činnost“.

 

V případě Lukáše Nečesaného odsouzený, který má před sebou výjimečný trest 25 let, dosáhl polepšení již po pár letech výkonu trestu a jakmile se z medií dozví, že byl Lukáš propuštěn, on, odsouzený vrah, který 2x podřízl 21 letou dívku a pro jistotu 25x pobodal kvůli 15.000,- Kč, je znechucen, že případný jiný „vrah“ by snad mohl běhat po svobodě, a proto si po letech od inkriminovaného „přiznání“ vyhledá příslušného cizího vyšetřovatele, jehož jméno si po létech pamatuje a zašle mu dopis o tom, že se mu Lukáš přiznal, a proto je „ nespravedlivé“, aby byl na svobodě, když on je také odsouzen za vraždu.

 

Motivy těchto „polepšených“ odsouzených mohou být skutečně velmi různé, v případě M. L. to mohla být žádost o podmínečné propuštění, kterou si skutečně podal, v případě J. F. to může být snaha o přilepšení před velmi velmi dlouhým trestem 25 let odnětí svobody, závist, či jiné faktory, ale „morální povinnost“ jako důvod je spíše z mysli skutečných autorů těchto příběhů, než samotných odsouzených.

 

Všechny tyto polepšené odsouzené charakterizuje obava o jejich život a snaha skrýt se mediálnímu zájmu. V případě M. L. dokonce předsedkyně senátu JUDr. Eva Drahotová nechala před zahájením líčení vyloučit „běžnou“ veřejnou a nechala si v jednací síni jen zástupce medií, aby jim promluvila do „duše“. Tento a další postupy předsedkyně senátu byly předmětem návrhu ze strany Spolku Šalamoun na kárné řízení JUDr. Evy Drahotové, a skutečně byla předsedkyně senátu „poučena“, že veřejnost a média mají v soudní síni stejná práva.

 

V případě Lukáše Nečesaného korunní svědek vypovídal dokonce v kukle, a to z důvodu obavy, aby média nenatočila jeho tvář. Totožnost svědka ve výkonu trestu ověřuje eskorta a to tedy Vězeňská služba, z historie Spolku Šalamoun je známo, že se občas stane, že eskortují někoho zcela jiného.

Jediný způsob, jak předseda senátu JUDr. Vacek ověřil, kdo před soudem stojí v kukle, bylo datum narození svědka Fundy.

Předseda senátu přistoupil naprosto nepochopitelně na argumentaci svědka Fundy a dovolil mu ponechat kuklu, aby média nenatočila jeho tvář. Jedná se o velmi zvláštní postup, který v dostupné historii nebyl aplikován. Tento postup je velmi nestandartní a nezvyklý. Postrádá vnitřní smysl chránit obličej svědka Fundy před Lukášem Nečesaným, když spolu byli ubytováni na jedné cele po dobu cca 2 měsíců, a taková ochrana nemá smysl. Skutečnost, že svědek činí úkon v kukle, se využívá např. v rekognicích tak, aby pachatel nemohl svědka identifikovat, což má nepochybně svůj význam. Skrývat tvář svědka Fundy před Lukášem Nečesaným nemělo žádný „skutečný“ význam, protože po dobu dvou měsíců spolu sdíleli jednu společnou celu. Především tím, že ve veřejném hlavním líčení předseda senátu řekl jméno svědka, zcela odhalil jeho identitu a tak, než dokončil jeho poučení svědka, přítomní novináři v soudní síni si již ukazovali obličej svědka Fundy, protože stačí si zadat jeho jména do vyhledávače a objevíme řadu jeho fotografií včetně videozáznamu z jeho trestní věci.

Druhým paradoxem této show je samozřejmě ta okolnost, že předseda senátu jako dominus litis v soudní síni jednak mohl zakázat obrazový záznam svědka a pokud by i to viděl jako nedostatečné, mohl vykázat veřejnost ze soudní síně za účelem konfrontace in natura. Průlomové svědectví svědka Fundy bylo natolik závažné, že měl soudce konfrontaci připustit a tím rozptýlit pochybnost, kdo se pod kuklou skutečně nachází, aby mohl vidět jeho mimiku při jeho výpovědi a tím zásadně vyhodnotit věrohodnost této výpovědi. Ostražitost předsedy senátu tedy musí být rozdělena jak na sledování ústního projevu, tak i na pozorování chování (mimika, gestikulace, klopení očí) konfrontovaných osob, protože jen tak je možné plně ohodnotit věrohodnost výpovědí a zároveň dostát zásadě bezprostřednosti.

S ohledem na to, že svědek Funda byl již k soudu eskortován, nikterak by to ani časově ani s ohledem na ekonomiku řízení soud zcela jistě nezatížilo a nepochybně měl předseda senátu konfrontaci povolit a tím rozptýlit případné pochybnosti a zejména dostát zásady práva na spravedlivý proces Lukáše Nečesaného. Lze opět jen spekulovat, proč svědka v kukle nenechal se svým bývalým „spolubydlícím“ konfrontovat.

 

Z veřejných zdrojů se nepodařilo najít případ, kdy svědek vypovídat před soudem v kukle, jakožto svědek při hlavním líčení, a jistě to muselo stát i Vězeňskou službu jistou logistickou přípravu.

 

 

Bohužel, podle aktuálního stavu odsouzených ve výkonu trestu, kterých je přes 21 tisíc, máme obavu, že je to nevyčerpatelná studnice potenciálních svědků, proto i v dalších případech, které Spolek Šalamoun monitoruje, jako je např. kauza Petra Kramného, se „ možná“ objeví svědci, kteří před soudem v kuklách budou sdělovat, že se jim Petr Kramný ve spánku přiznal.

 

S ohledem na výše uvedené je procesní postup předsedy senátu JUDr. Vacka pro Spolek Šalamoun