Mgr. Vratislav Kutal

Monitorovaná kauza Mgr. Vratislava Kutala
„Zeptal se, zda krádež, o níž se všeobecně ví, se dá ještě nazvat krádeží... ....... jestli veřejně známá a nepotrestaná krádež neztrácí charakter protizákonného činu. .....Už delší dobu pozoruje zajímavou proměnu. To, co se kdysi trestalo jako nečestné a protizákonné, se dnes promíjí, anebo aspoň trpí, naopak zase se trestá to, co se kdysi považovalo za čestné a zákonné. V tom spatřuje nepochybný záměr – všichni máme být poslušnými poddanými státu, máme žít u vědomí, že dýcháme a přebýváme ve světě jen z jeho blahovůle. A jak více se může projevit blahovůle státu než tím, že nám promíjí naše zločiny? A jak jinak můžeme upadnout v závislost na něm než tím, že chodíme po svobodě díky jeho shovívavosti? Proto nás láká a dokonce postrkává k tomu, abychom porušovali zákon.“
( Ivan Klíma, Soudce z milosti, Academia, vydání 1.,2002, str.406-407 )

Mgr. Vratislav Kutal – kdo to je

Mgr.Vratislav Kutal, narozen 23.10.1953, absolvent PF UK (abs.1994), ženatý. Podnikatel. Dříve příslušník PČR – pořádková služba, později oddělení hospodářské kriminality, služební poměr ukončen v r.1993 na vlastní žádost. V letech 1984 - 1990 tajemník MNV Dubicko. Od 1992 podniká v oboru ekonomicko-právního poradenství. Bezúhonný, dosud netrestán, neřešen pro přestupek.

Kdy se změnil život?

Dne 16.11.1999 zadržen zásahovou jednotkou Policie ČR v Praze 1 – při zadržení – dle úředních záznamů použito hmatů a chvatů sebeobrany s následným vytažením z vozidla a stažením na zem, přiložena pouta. Zadrženému sděleno, že byl delší dobu sledován a odposloucháván. Ve stejný den byl předvolán na Policii ČR Praha 3, Vinohradská ulice, v běžné správní věci, kam se řádně dostavil. Zadržení následovalo krátce poté. Při běžném postupu by byl zadržen na služebně PČR. S ohledem na nařízený odposlech telefonických hovorů policie musela mít přehled o časovém programu i pohybu jmenovaného ( návštěva PČR Pha 3 v dopoledních hodinách). Rozhodně se nemuselo konat tak teatrálním a moc signalizujícím způsobem, pokud by nešlo o formu psychického nátlaku.

Obvinění

Trestní stíhání ve věci zahájeno dne 12.11.1999 sdělením obvinění 3 osobám, z nichž prokazatelně obv. J.V., na kterého bylo v polovině roku 1995 vyhlášeno celostátní pátrání (posléze mezinárodní zatykač) pro důvodné podezření z účasti na násilné trestné činnosti na Zlínsku. Nejméně od roku 1998 aktivně spolupracoval s týmem EXPLOZE, PČR Brno, šetřícím činnost, pro kterou měl být zadržen. Policistům z tohoto týmu naznačil a později sdělil okolnosti, do té doby policii neznámé, ohledně jiného skutku, na němž osobně také participoval. Na základě těchto nepodložených informací došlo k trestnímu stíhání dalších osob, mj. i Mgr.Vratislava Kutala.

Na základě informací obv. J.V, uvedených policistům týmu EXPLOZE v období nejméně od III.-V.1999, byl dne 16.11.1999 Mgr.Vratislav Kutal zadržen a 17.11.1999 obviněn z trestného činu vraždy podle § 10/1a k § 219/1,2h tr.zákona pro to, že měl v přesně nezjištěnou dobu koncem roku 1994 na přesně nezjištěných místech společně s M.Š. kontaktovat J.V. a opakovaně na něm požadovat, aby zařídil vraždu poškozeného L.H., přitom mu poskytovat potřebné informace, poté se J.V. měl obrátit na P.S., který instruoval R.J. a ten dne 15.1.1995 v přesně nezjištěnou hodinu pošk.L.H. v jeho bytě zavraždil, přičemž měl Mgr.Vratislav Kutal i M.Š. jednat v úmyslu získat usmrcením L.H. majetkový prospěch. Tyto skutečnosti ve vztahu k Mgr. Kutalovi však sám obv. J.V. při následné konfrontaci i výslechu sám popřel jako nepravdivé.

Na základě dalších informací obv. J.V. byl Mgr.Kutal dne 1.12.1999, tj. v době trvání vazby, obviněn z tr. činu poškozování cizí věci dle ust.§ 257 odst.1 tr.zákona formou organizátorství dle § 10 odst.1, písm.a) tr.zákona, neboť měl:

a) v přesně nezjištěnou dobu před 3.12.1996 přislíbit finanční odměnu J.V. za zapálení benzinové stanice v R., což J.V. objednal u svých spolupachatelů a R.J. s R.M. založili dne 3.12.1996 kolem 02.00 hod. na čerpací stanici v R.n.L.benzinem polili čerpací stojany a objekt benzinové čerpací stanice a tento zapálili, což způsobilo požár, kterým vznikla firmě P. a.s. škoda ve výši 40.000,- Kč,

b) v přesně nezjištěnou dobu před 29.1.1997 objednat pod příslibem finanční odměny u J.V. provedení výbuchů výbušného zařízení v O. a P., jejichž cílem mělo být zaměstnat policejní specialisty vyšetřováním těchto výbuchů namísto vyšetřování jiné trestné činnosti, t.j. návodem k trestnému činu nedovoleného ozbrojování podle § 10 odst. 1 písm. b) tr. Zák, § 185 odst. 2 písm. A) tr. Zák. účinného od 1.9.1995. Citovaného deliktu se měl Mgr. V. Kutal dopustit tím, že v přesně nezjištěný den koncem roku 1996 ve Slovinsku objednal u J. V. provedení explozí výbušných systémů, jednak Okresního soudu v Olomouci a jednak v Praze pod libovolným taxikářským vozidlem, přičemž J.V. za tímto účelem najal R.M., který požádal O.H. o opatření výbušnin, přičemž tento požádal R.M. v přesně nezjištěný den před 29.1.1997 koupil na burze v Kr..dvě trinitrotolueonové výbušky včetně zápalnic a tyto předal R. J., který v Olomouci na Třídě Svobody před budovou okresního soudu dne 29.1.1997 kolem 21.45 odpálil jednu z náložek a téže noci odejel do Prahy, kde umístil druhý výbušný systém pod dosud neztotožněné vozidlo taxi, tovární značky Seat Toledo bílé barvy, které bylo zaparkované v blíže nezjištěné ulici ústící na Václavské náměstí v Praze 1 a pokusil se náložku odpálit, přičemž však k výbuchu nedošlo vzhledem k technické závadě, proto uvedené zařízení odvezl a předal zpět R.M.

c) příprava trestného činu vraždy podle § 7,odst.1,§ 219 odst. 1 tr. Zák.účinného od 1.1.1992 do 1.1.1994 – tohoto trestného činu se měl dopustit tím, že v přesně nezjištěné době v r. 1993, na přesně nezjištěném místě v okr. Šumperk si objednal u J. V. usmrcení žurnalisty deníku „ B..“ S. Č., který se zajímal o obchody s LTO a za tím účelem poskytl J. V. zálohu ve výši 500.000,-Kč a rovněž mu poskytl informace o adrese S. Č. v Praze, J. V. pak prostřednictvím L. H. zkontaktoval L. V., u něhož si objednal usmrcení S. Č. s tím, že pokud usmrcení provede, bude mu vyplacena odměna 1 mil.Kč a rovněž mu předal jako zálohu částku ve výši 400.000,-Kč a informace o místě pobytu S. Č., přičemž však k usmrcení jmenovaného nedošlo z důvodu, že L. V. se tohoto jednání ani dopustit nechtěl.

Po skončení přípravného řízení státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze většinu stíhaných skutků v tomto znění ve vztahu k osobě Mgr.Kutala s výjimkou zapálení benzinové pumpy, kde bylo vyšetřovatelem Policie ČR prokázáno, že tento skutek se vůbec nestal, i zažaloval.

Na základě čeho byl Mgr. Kutal obviněn:

Obvinění i obžaloba byly založeny především na tvrzení spoluobviněného . J.V., nyní už pravomocně odsouzeného rozsudkem MěS v Praze z 16.1.2001 sp.zn. 56 T 23/2000 za tři trestné činy - organizování vraždy, přípravu vraždy a návod k nedovoleného ozbrojování k úhrnnému trestu odnětí svobody ve výši 12 let nepodmíněně ve věznici se zvýšenou ostrahou. Dle dostupných poznatků v současnosti stíhán KPV PČR Brno pro organizování dalšího trestného činu vraždy, je podezřelý z řady dalších trestných činů.

Jmenovaný byl prokazatelně od roku 1996 v kontaktu s policií. Přes vyhlášení pátrání, několik zadržení i mimo území ČR a sledování Národní ústřednou Interpol Praha i zahraničními služebnami IP se volně pohyboval po území ČR, přecházel hranice – někdy s nepravou identitou, na falešný cestovní pas. V souvislosti se zadržením v Rakousku za nedovolené držení falešného cestovního pasu a zbraně a vydáním českým úřadům dne 4.10.1998 mu byla příslušnými úřady policie, konkrétně místně nepříslušným pracovištěm PČR v Brně ( kde však působil tým EXPLOZE ) přednostně vyřízena žádost o vydání nového cestovního pasu. Žádost samu jmenovaný podepsal, ale cestovní pas dle podpisu zjevně převzala osoba od J.V. odlišná.

Nestandardní kontakty J.V. s policií potvrdila řada svědků vyslechnutých v řízení i policisté samotní.

J.V. byl v celém řízení orgány činnými v trestním řízení prezentován jako osoba spontánně a kajícně se doznávající k trestné činnosti vlastní i dalších osob, i když sám takový postoj výslovně odmítl. Soud také motivaci jeho trestné činnosti posoudil jen jako „plnění přání nadřízených“, ačkoliv znalci již na počátku zmiňovali zištný motiv jeho jednání a později pořízené znalecké posudky jednoznačně konstatovaly anomální poruchu osobnosti s rysy dissociality a anetičnosti a J.V. charakterizovali jako jedince s vysokou potřebou sebeprezentace, citově oploštělého, lhostejného k utrpění druhých, chladnokrevně a účelově uvažujícího i jednajícího. Přes soudem tvrzenou spontánnost a objektivní věrohodnost jeho výpovědi ( a tomu odpovídající mediální obraz ve sdělovacích prostředcích ) J.V. nesčetněkrát odmítl vypovídat k položeným otázkám, zejména obhajoby, odkazoval na jednání s policisty, na řízení probíhající jinde, svoje výpovědi měnil podle důkazní situace vývoje atd. J.V. nebyl ani soudem postihován za odmítnutí výpovědi.

I.rozsudek – r.2001

Po provedeném dokazování v hlavním líčení, které proběhlo ve dnech od 6.12.2000 do 16.1.2001, byl Mgr.Kutal dne 16.1.2001 rozsudkem 56 T 23/2000 zproštěn obžaloby pro trestný čin uvedený pro bodem I.,tj. zosnování trestného činu vraždy, pro který byl od 17.11.1999 držen ve vazbě. Přitom toto zproštění navrhnul sám státní zástupce, který podal obžalobu, i když v hlavním líčení nenavrhoval provedení žádného nového důkazu! Přitom to byl jediný důvod vzetí do vazby.

Ve zbylé části byl uznán vinným trestným činem přípravy vraždy (bod II.obžaloby) a trestným činem nedovoleného ozbrojování ( bod III. obžaloby) a uložen mu úhrnný trest odnětí svobody v trvání 10 let nepodmíněně se zařazením do věznice s ostrahou.

Ačkoliv byl zproštěn obžaloby ohledně vazebně stíhaného skutku a podávány opakované žádosti i nabídky záruky, z vazby propuštěn nebyl.

Během celého řízení před soudem uplatňovala obhajoba opakovaně námitky proti způsobu vedení hlavního líčení, jehož se vedle Justiční stráže bez zjevného důvodu účastnily i po zuby ozbrojené speciální složky PČR. Veřejnosti bylo bráněno ve volném přístupu do jednací síně, ze strany soudu nebyl dodržován program jednání. Návrhy obhajoby byly soustavně odmítány a v řadě případů byla obhajoba omezována při vlastním dokazování, zejména při kladení otázek svědkům. Přehlíživý postoj soudu našel svůj výraz i v samý závěr hlavního líčení, když soud ve svém rozhodnutí vůbec nereagoval ani na další důkazní návrhy obhajoby, ani na závěrečné řeči obhajoby a obžalovaných.

Odvolací řízení

V odvolacím řízení Vrchní soud v Praze nejprve tr.věc obž.Mgr.Vratislava Kutala a obž.Milana Šišmy pod sp.zn. 7 To 126/01 vyloučil k samostatném řízení a poté, co, cituji: „dle vlastního vyjádření akceptoval téměř všechny důkazní návrhy odvolatelů“, dne 23.10.2001 rozsudek Městského soudu v Praze z 16.1.2001 sp.zn. 56 T 23/2000 stran obou obžalovaných podle § 258 odst.1 písm.a), b) i c) tr.ř. v celém rozsahu zrušil a věc vrátil jmenovanému soudu, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, když usoudil, že „dosavadní soubor shromážděných důkazů není zcela kompletní a nevytváří dostatečnou platformu pro budování závěrů skutkových i právních“. Vrchní soud především odmítl jako jednostranný výlučně pozitivní pohled nalézacího soudu na osobu a výpověď korunního svědka, již odsouzeného J.V. Zde konstatoval, že veškerá jednání mezi ním a obž.Kutalem probíhala beze svědků, tedy v situaci, kde stojí výpověď proti výpovědi. Za neprokázaná označil tvrzená ekonomická a obchodní spojení zejm.s poškozeným L.H., rovněž poukázal na nedostatečnou prověrku zákonnosti podmínek přípravného řízení včetně obsahu, forem i účelu dlouhodobé spolupráce korunního svědka J.V. s orgány kriminální služby, především členy týmu EXPLOZE. Potvrdil i důvodnost výhrad k výsledku znaleckého zkoumání tohoto svědka a vytkl neúplnost zkoumání jeho vlastních podnikatelských a jiných aktivit od roku 1993 (včetně doby pobytu v zahraničí) až do jeho zadržení.

II. rozsudek /138 stran psaného textu/

Po opakovaném hlavním líčení a doplněném dokazování provedeném téměř výlučně senátem

MěS v Praze dne 24.7.2002 vynesl stejný rozsudek, jako dne 16.1.2001, tj. že Mgr. Vratislava Kutala opět zprostil na návrh státního zástupce obžaloby ze skutku uvedeného pod bodem I. Obžaloby /tedy skutkem, pro který byl vzat do vazby/, a uznal jej vinným skutky uvedenými pod body II. a III. obžaloby. Úhrnný trest uložil rovněž stejný, tj. trest odnětí svobody v délce trvání 10 let ve věznici s ostrahou.

Státní zástupce přes povinnost prokázat vinu obžalovaných zůstal v opakovaném hlavním líčení zcela nečinný. Jeho vystoupení se omezilo pouze na ničím nepodložené tvrzení o blíže nespecifikované objednávce na usmrcení korunního svědka J.V. za honorář 50 mil.Kč. (Toto tvrzení publikoval nejprve v tisku a teprve poté, bez jakékoliv spojitosti s výsledky probíhajícího procesu, je uplatnil i v hlavním líčení dotazem na jediného svědka R.M., který je popřel). Závěrečná řeč státního zástupce byla připravena dopředu bez ohledu na skutečnosti, které v průběhu posledního týdne soudního jednání zazní. Dozorující státní zástupce byl totiž na dovolené a zastupující měl právě jeho podklady k dispozici. Čtyřhodinový výslech svědka Havránka, který se několik let skrýval před policií, závěrečná řeč Mgr. Kutala včetně přiložených listinných důkazů – to vše zůstalo úplně bez povšimnutí pana státního zástupce.

V celé této fázi trestního řízení soud nijak neskrýval svůj úmysl dosáhnout stejného výsledku, tj. odsouzení obžalovaných a za tímto účelem si opatřoval zcela nestandardním způsobem velkou část nových důkazů. Ať již šlo o čerpání poznatků z důkazů opatřených nezákonným způsobem – např. v jiné trestní věci ( 56 T 7/2002, kterou po předběžném projednání obžaloby vrátil státnímu zástupci k doplnění pro zásadní pochybení procesní i nedostatečná zjištění, bránící projednání věci před soudem), použití výpovědí spoluobviněných opatřených před sdělením obvinění obž.Kutalovi, čerpání informací z TV a tisku včetně osobní spolupráce s novinářkou Janou Lorencovou, provedení části důkazů bez jejich zhodnocení, účelová interpretace jiných ap.

Protože podstatnou část doplňujícího dokazování orientoval do oblasti obchodů s LTO a k tomu ad hoc získaných důkazů (byť to nebylo předmětem obžaloby, ale média tento falešný obraz vytvořila ), jeho zjištění bez dalších potřebných pokladů i znalostí praxe odporují skutečnosti a vedou i k nesprávným skutkovým i právním závěrům.

O silně předpojatém, a tedy nikoliv nestranném, postoji soudu k projednávané věci a osobě obž.Kutala konečně svědčilo i bezdůvodné odmítnutí části důkazů navržených jeho obhajobou, komentáře předsedy senátu k osobám obhájců a jeho reakce na některé zástupce veřejnosti v jednací síni včetně zacházení s nimi.

Mgr. Kutal se ihned po vynesení rozsudku odvolal. Stejně tak učinil i písemnou formou po doručení rozsudku v září 2002.

vazba – zákonné rozpory – nedodržování zákonů,

Obž.Kutal byl vzat do vazby dne 19.11.1999 z důvodů § 67 odst.1 písm.a),b) tr.ř.), ačkoliv mu v rozporu se zákonem nebyla sdělena ( protože neexistovala ) žádná konkrétní skutečnost, která by odůvodňovala obavu, že se bude skrývat, nebude spolupracovat apod., nebo že bude ovlivňovat svědky. Stíhaný skutek se stal v lednu 1995 a trojice obviněných včetně korunního svědka J.V., kteří se k vraždě dle tvrzení policejních orgánů doznali, byla již ve vazbě. Přes tyto skutečnosti a okolnost, že obž.Kutal pravidelně žádal o propuštění z vazby ( celkem 8 žádostí, z toho na 3 přes urgence nebylo ze strany vůbec reagováno ) a podával stížnosti do vazebních rozhodnutí (8). Řada subjektů, jak z rodiny, tak i jiných, např. jeho domovská obec Bohuslavice, kolektiv jeho spolupracovníků, Okresní hospodářská komora v Šumperku, ředitel Sm.divadla Šumperk ap. nabízeli záruky.

Trvání vazby bylo opakovaně prodlužováno, přestože doba trvání přípravného řízení nijak nesouvisela s osobami obviněných, ale byla důsledkem nekvalitní práce OČTŘ ( vrácení obžaloby státnímu zástupci k doplnění soudem - nedostatečná skutková zjištění, procesní vady ap.), což potvrdil i Vrchní soud v Praze.

Během vazby, vykonávané ve věznici v Plzni (vzdálenost ze Šumperka 330 km) byly několikrát ze strany OČTŘ, zejména státního zástupce, kladeny překážky k výkonu návštěv rodiny. Problémy okolo jedné z nich řešila Kancelář prezidenta ČR prostřednictvím Dr. Chalupové.

Přes to zrušil soud až při vynesení rozsudku dne 16.1.2001 jen důvod koluzní vazby. Mgr.Kutal byl propuštěn z vazby, trvající 16 měsíců, až Vrchním soudem v Praze dne 10.4.2001, na základě podané stížnosti.

Čerpáno z protokolů – výpovědi – výslechů –jiných listinných důkazů

- první výslech J.V. z listopadu 1999

- první výpovědi Mgr. V.K.

- kopie zpráv Interpolu -

- rozsudek VS

21. 5. 2003